Knihy & Filmy… O čem rubrika bude?

Ulice se pomalu zahaluje do tmavého pláště a na okna zlehka ťukají dešťové kapky. Ideální čas k tomu uvařit si čaj, lehnout si jen tak do postele a číst nějakou zajímavou knížku. Anebo se kouknout na poutavý film…

Jenže kterou knížku vytáhnout z knihovny, aby se nejednalo o ztrátu času? Hledáte něco oddychového nebo k hlubokému filozofování? Něco dobrodružného, sentimentálního či poučného? pexels-photo-65128

Anglický spisovatel a vědec John Ruskin kdysi řekl, že Knihy jsou pro lidi tím, čím jsou pro ptáky křídla. No jo, ale jak na první pohled poznat, jestli kniha v sobě opravdu skrývá onen skvost, zvlášť pokud je skryta v mnohdy lákavém obalu? Nejlépe z doporučení! A právě takové doporučení (či chcete-li recenze) vám chce přinášet my.

Každý měsíc se tak můžete těšit alespoň na jedno hodnocení knížky nebo filmu, které nás v poslední době zaujaly. Pokud máte i vy nějaký tip na knihu či film, který byste rádi doporučili ostatním, napište nám jej do komentářů nebo na mail a my jej rádi představíme ostatním.

Na závěr prozradíme, že jako první se pod náš drobnohled dostal film „God’s not Dead„. Znáte jej? Co si o tomto filmu myslíte?

Dan

10 thoughts on “Knihy & Filmy… O čem rubrika bude?

  1. Ahoj, co můžu doporučit jsou filmy „Courageous“ a“Fireproof“ z knížek mě nadchla (i rozbrečela) knížka „Chatrč“. Pak jsem četla v angličtině knížky od Lysy TerKeurst („What Happens When Women Walk in Faith“, „Becoming more than good Bible study Girl“) nebo od Francise Chana – „Crazy Love“ … Těším se na jiní tipy 😀

  2. Nejlepší film co jsem kdy viděla! Opravdu můj nejoblíbenější, můžu se na něj dívat pořád dokola 🙂

  3. Souhlasím, ten film je moc hezký, objevila jsem ho nedávno a jsem z něj nadšená. Myslím, že už je k tomu i druhý díl 🙂

  4. Hello! I’ve been reading your weblog for a long time now and finally got the bravery to go ahead and give you a shout out from New Caney Tx! Just wanted to say keep up the great work!

  5. Film není úplně špatný, některé argumenty , které ve filmu zazní, jsou zajímavé a dobře přednesené. Ale film je zcela nerealistický. Je obtížně představitelné, že by na jakékoliv univerzitě působil takovýto profesor filosofie, který by neznal Nietzscheho (výrok „Bůh je mrtev“ je vytržený z kontextu; Nietzsche zde nemluví o tom, zda je Bůh živý nebo ne) a takovýmto způsobem vyžadoval na svobodné akademické půdě konformitu studentů (přece jenom jde o USA a ne o komunistickou Čínu).
    Velký problém tohoto filmu představuje také černobíle pojatá společnost a celý svět. Křesťané jsou naprosto dobří, ateisté jsou uštěpační, sarkastičtí a povýšení, muslimové nebezpeční a násilničtí atd. Jenže takhle schematicky náš svět nevypadá. Křesťané také opouštějí své nemocné manželky a kašlou na své děti, jsou povýšení a sarkastičtí atd. A naopak mnozí ateisté pomáhají obětavě druhým a žijí radostnými životy.
    Některé momenty filmu byly dojemné až slzám. Naopak bleskurychlá závěrečná obrácení působí nevěrohodně.
    Pro povzbuzení týmového ducha křesťanů možná dobré, jako inspirace pro komunikaci se sekulární společností to podle mě ideální není.

    1. Díky Hanko za komentář! Musím uznat, že máte pravdu. Tedy alespoň v mnoha věcech. Filmy, které explicitně prezentují křesťanství, bývají často předvídatelné a černobílé – to bohužel ano. Nicméně zrovna tento film vykresluje různé současné problémy docela umně. Samozřejmě že křesťané nejsou vždy dobří a ateisté naopak uštěpační a sarkastičtí a taktéž neplatí rovnice muslim = terorista. Na vlastní kůži jsem zažil, že pro některé „věřící“ je slovo „křesťan“ jen nálepkou do společnosti a na druhé straně znám nespočet lidí, kteří do kostela nevlezou ani Vánoce a pro své okolí by se rozdali… Ať je to tak či onak, film měl podle mého názoru ukázat, že Bůh je stále tady a musíme s ním počítat i v jednadvacátém století – k čemuž odkazuje i samotný název. Autoři snímku chtěli zachytit to, že nejčastějším problémem najít si cestu k Bohu je zranění z minulosti (viz profesor, který sice mohl být méně arogantní, nicméně jeho vystupování bylo podle mě docela slučitelné se životní situací, v níž se nacházel). Jasně, pokud chceme na film nahlížet čistě realistickou optikou, tak ano – některé scény jsou nepravděpodobné (ostatně kolik filmů je založeno na skutečné události), ale i z realistického pohledu musíte uznat, že například celkový příběh Martina (Joshova čínského spolužáka) je naprosto pravděpodobný.
      Mimochodem, film jsme promítali i skupině nevěřících kamarádů a líbil se jim, takže bych jeho potenciál pro komunikaci se sekulární společností nepodceňoval 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *