Otevřete oči!

Miluji cestování vlakem. A že se jím najezdím docela často. Během jízdy rád čtu, pozoruji okolní krajinu, která se v průběhu ročních období kouzelně mění nebo se rád pouštím do řeči se spolucestujícími. Jelikož nejraději sedávám do kupé, za posledních několik let, kdy cestuji na univerzitu a zpátky domů, jsem potkal celou řadu zajímavých lidiček. Nejvíce mě zajímají jejich příběhy, to odkud a za kým jedou, takže pokud je někdo sdílný k rozhovoru, nikdy neváhám. Cesta tak utíká mnohem rychleji a člověk se často dozví něco nového. Minulý týden se mi ale stalo něco, co mě opravdu zamrzelo.mobil

Jel jsem po delší době domů a rezervaci jsem měl v kupé, v němž seděl mladý kluk a koukal se na nějaký film. S tím asi nebude řeč, dokud to nedokouká, pomyslel jsem si. Nicméně ve stejné stanici jako já ještě  přistoupila přibližně pětatřicetiletá mamka se svou asi osmnáctiletou dcerou. Co mě zarazilo jako první bylo to, že při vstupu do kupé ani nepozdravily. Ani jedna. No co, říkám si. Obě dvě si sedly, dcera si ani nesundala kabát (a to bylo v kupé teplo jako na tenisových kurtech probíhajícího Australian Open) a vytáhla mobil a začala do něj něco ťukat. Pak vyndala druhý a to stejné se opakovalo (jenom na dvou současně). Následně vytáhla třetí (páni, kdo má v 18 letech tři mobily?), rozložila si je před sebe, střídavě zapichovala do nabíječky jeden mobil za druhým a zcela zapletena do některé ze sociálních sítí datlovala do všech tří najednou… (Jak dokáže pozornost rozdělit do tolika souběžně probíhajících konverzací? Jako kluk to asi nikdy nepochopím.)

Nutno dodat, že její mamka nebyla v tomto ohledu o nic lepší. Displej mobilu vyměnila za monitor notebooku (rozuměj, měla jenom jeden, nikoli tři!), dala si na uši sluchátka a věnovala se stejné bohulibé činnosti. Mamka s dcerou cestovaly téměř hodinu a půl a za celou tu dobu odvrátily oči od přístrojů pouze dvakrát – jednou se zapojily do konverzace o dvou strohých větách a podruhé si objednaly nějaké občerstvení u stewardky.

„Šťastný je ten, kdo našel štěstí v rodině.“
– Lev Nikolajevič Tolstoj

Samozřejmě chápu, že někdo čas strávený ve vlaku věnuje práci – o to méně povinností má pak doma. Nebo měl někdo náročný den, nemá chuť se s nikým bavit a pro odreagování si pustí nenáročný film. Jasně, tohle všechno chápu, ale nějak mi hlava nebere, pokud cestuje vlakem mamka s dcerou a namísto toho, aby čas strávili společně, jej tráví pouze vedle sebe. A to je obrovský rozdíl! Byl to opravdu smutný, leč stále typičtější, pohled na dnešní situaci. A tak vás všechny nabádám, nebuďme otroky moderních technologií, zvedněme hlavu a povídejme si, obdivujme okolní krásu a věnujme čas a pozornost svým nejbližším!

Nedávno jsem na toto téma viděl skvělé video a rád se o něj s vámi podělím:

Dan

1 thought on “Otevřete oči!

  1. Toto video jsem viděl a moc mě zaujalo. Popravdě také vůbec nechápu proč by měl někdo mít tři mobily. Nechápu proč alespoň nepozdravily.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *